Znečištění propolisu

(převzato z OVP)

Propolis bývá znečištěn převážně organickými zbytky po obyvatelích úlu, nejenom po včelách. Čistějšího produktu lze dosáhnout, použijeme-li pro sběr speciálních sít a pro uskladnění těsné nádoby.

Propolis je lepivá, aromatická látka barvy od žluté přes hnědou až do černé s příjemnou vůní. Je to včelí produkt, který včely tvoří ze surovin sbíraných z výhonů rostlin, z pupenů a některých květů (slunečnice). Včely ho využívají k utěsňování mezer v úlu, potahují s ním stěny úlu, rámečků a také s ním zmenšují česna, vletová očka s cílem ochrany před zimou.

Včely ho ale také používají k povlékání vnitřku buněk před znovu zakladením matkou. V jeho složení najdeme až 130 látek, jako éterické oleje, smolné látky, organické kyseliny, alkoholy, flavonoidy a terpeny. Jeho složení ho předurčuje k výrobě různých kosmetických a léčebných preparátů. Známe proto propolisové extrakty, masti a obvazy. S nimi jsou dobré zkušenosti v léčení špatně se hojících ran, otlaků, proleženin apod. Vzhledem ke svoji lepivosti bývá často znečištěn různými odpady v úle, jako kousky vosku, pylu, vláken z uteplivek ale také odpady drobných živočichů žijících v úle.

Včelí dělnice, sběračky propolisu navštěvují též často opuštěné úly po uhynulých včelách a tam seškrabávají propolis a tento přenášejí do svých úlů. Při zkoumání na více než 70 ti vzorcích propolisu o hmotnosti od několika gramů do několika desítek gramů, které byly nasbírané v úlech ze stěn, rámků a krycích destiček včetně mateřích mřížek používaných jako zachytávačů propolisu, bylo nalezeno až u 90% znečištění, nejčastěji od roztočů, a to ze všech stádií jejich života. Některé z nich jsou považovány za nositele chorob, což při použití k výrobě léčivých preparátů má značnou váhu.

Nejčastější znečištění propolisu.

Z biologického znečištění je nejčastější znečištění pocházející od mrtvých včel. Jejich části těl, ale také zmumifikovaný plod. Ze škůdců žijících v úle pak odpady života zavíječů, mravenců kožojedů a jiných. Důležitým druhem jsou roztoči. V propolisu je možné nalézt všechna stádia jejich života. Některé druhy se vyznačují schopností přetrvávat v nepříznivých podmínkách jako zima, sucho nebo nedostatek pokrmu i několik měsíců až rok. Jiné zase takové nepříznivé podmínky přežívají na těle svého hostitele a tím ho také používají k dopravě do jiných, vhodnějších míst. Zvláštní skupinu tvoří tzv. roztoči draví, což jsou roztoči, kteří útočí na jiné roztoče. Z pohledu biologického je to druh užitečný, omezující populaci škodlivých roztočů, ale z hlediska znečištění propolisu jsou stejně škodliví jako každý jiný druh roztočů. Zvláštním a v propolisu značně se vyskytujícím znečišťovatelem je cizopasník včel Varroa destruktor. Zkoušky prokázaly, že množství a druh znečištění propolisu je závislý na způsobu jeho získávání a skladování. Nejjednodušší způsob seškrabávání ze stěn a rámků spolu se špatným skladováním, tj. v netěsných obalech s přístupem vlhkosti se vyznačuje vysokým stupněm znečištění. Proti tomu získávání propolisu pomocí zařízení k tomu určených, tj. pomocí různých sít umísťovaných do vhodných prostor úlu, zajišťuje vysoký stupeň čistoty a tím i kvalitu vhodnou k dalšímu použití. Skladování propolisu vyžaduje těsné nádoby zajišťující zamezení přístupu hmyzu a vlhkosti.

Wit Chmielewski 2014/1

©1999-2017 Správce internetových stránek Bartoň Lukáš