Vrba jíva (Salix caprea)

včela v  předjaří na květu jívy

Vrba jíva patří mezi širokolisté vrby. Listy jsou eliptické nebo vejčité, nepravidelně pilovité, jsou střídavé, 6-10 cm dlouhé, tmavozelené, svraskalé, na rubu šedo bílé se zřetelnou žilnatinou. Řapík je dlouhý 1-2 cm. Exempláře s nápadně úzkými listy, s čepelí dvakrát delší než širší, se řadí k varietě angustifolia. Vrba jíva je dvoudomá rostlina, kvete v březnu a dubnu před rašením listů. Květy jsou uspořádány v nápadná, stříbřitě lesklá jehnědovitá květenství, podle kultivaru 2,5-3,5 cm dlouhá (samičí květy jehnědy jsou delší a štíhlejší). Samčí květy mají dvě tyčinky, samičí květy mají jednu nektarovou žlázku a černé, dlouze chlupaté listeny. Samčí květy jsou žluté od prašníků, samičí jsou nazelenavé. Plody jsou tobolky v klasu dlouhém až 5 cm, které dozrávají v květnu. Tobolky jsou stříbřitě chloupkaté do 10 mm veliké, s 5-7 základy semen v každé chlopni. Semena jsou drobná a ochmýřená a jsou větrem snadno přenášena na velikou vzdálenost. Vrba jíva poskytuje včelám v předjaří velmi kvalitní pylovou snůšku, kterou včely využívají v převážné většině ke krmení vylíhlého plodu, kdy pylové zásoby od loňska velice rychle mizí. Na samčích květech bývá v předjaří mnoho včel, které mají zlatožluté rousky plné pylu. Proto by u každé včelnice mělo být vysazeno několik keřů vrby jívy. Tato dřevina se velmi snadno množí dřevitými řízky, proto její rozmnožování není nijak náročné. KB

©1999-2017 Správce internetových stránek Bartoň Lukáš