Lípa malolistá, též lípa srdčitá (Tilia cordata)

Lípa srdčitá je strom s košatou, korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů (na rozdíl od lípy velkolisté, která je má bělavé). Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé. V době květu omamně voní. Plod je kulovitý oříšek. Běžně se kříží s lípou velkolistou. Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia x vulgaris). Ve volné přírodě je celkem vzácný, často je však vysazován v parcích. Vyskytuje se prakticky po celém území České republiky. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích od nížin do nižších horských poloh. Lípa srdčitá je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosný strom, nebo pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství. Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě včelařských rámků.Jako droga se užívá květ i s listenem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje. Účinné látky mají široké použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé). Lípa je poslední ze signalizačních rostlin, její rozkvět znamená vyvrcholení včelařského roku a tím je plné léto. Tento strom poskytuje včelám bohatou snůšku nektaru, pylu a ve většině případů i hojnou snůšku z medovice. Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Květový lipový med má nazelenalou barvu a silné aroma. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství.

Zdroj: Dendrologie listnatých dřevin a KB.

©1999-2017 Správce internetových stránek Bartoň Lukáš